OPRAVY POČÍTAČŮ
AUTODÍLY

Ing. Tomáš Nechvíle
Široká 4
736 01 Havířov - Město
logo Nechvíle

Hlavní stránka

Mapka, informace

Různé "dobré" rady

Linux - zadarmo

Linux - otázky

Přejít na autodíly

Poslat e-mail


Otevírací doba
Po - Pá 8:00 - 17:00
So 8:00 - 12:00

IP telefon: 596 811 280
(voláte skoro zadarmo)

Mobil: 603 893 056
PODA SkyNet
(voláte zadarmo)



Operační systémy




Různé "dobré" rady a často kladené otázky

      Jaké problémy mohu očekávat, pokud mám v počítači Flash a k čemu to je?

      Možná žádné, ale Flash je program s vlastním programovacím jazykem (bez otevřeného zdrojového kódu) a jako takový může a také obsahuje řadu (doufejme, že neúmyslných) chyb, které mohou způsobit ovládnutí počítače cizí osobou. Tím je nebezpečný.

      Poprvé jsem se sním setkal snad v průběhu roku 2000, nebo o rok dříve, kdy se internetem začaly šířit z dnešního úhlu pohledu morbidní legrácky typu "žába v mixéru", "křeček v mikrovlnce" a podobně. Jednalo se o animace, které na rozdíl od do té doby používaných pohyblivých obrázků ve formátu .gif, nyní umožňovaly interakci s uživatelem a reagovaly na kliknutí myší do definovaného místa na obrázku nějakou akcí. To se začalo používat například při tvorbě jednodušších her nebo jako součást internetových stránek. Tato technologie se stále ještě využívá pro zobrazování reklam na internetu. To je nebezpečné, protože může být útočníky infiltrován samotný reklamní server a jeho prostřednictvím lze napadat další počítače. Krátce o Flashi na české Wikipedii zde.

      Do operačního systému Windows se program instaluje nejčastěji ve formě FlashPlayeru - doplňku webového prohlížeče (pro MS Internet Explorer a Firefox) a měl by být pravidelně aktualizován (viz rámeček). Prohlížeč Google Chrome jej má v sobě zabudovaný a nejde odstranit.

Dne 10.7.2015: Kritická chyba ohrožuje desítky miliónů uživatelů. Záplata chybí
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/374734-kriticka-chyba-ohrozuje-desitky-milionu-uzivatelu-zaplata-chybi.html

Dne 14.7.2015: Adobe Flash na odstřel: K bojkotu vyzývá Facebook i Firefox
http://tech.ihned.cz/internet/c1-64319930-bojkot-flash-player-adobe-occupy-flash-facebook-firefox

Dne 15.7.2015: Nová aktualizace opravuje chybu, která ohrožovala desítky miliónů uživatelů
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/375064-nova-aktualizace-opravuje-chybu-ktera-ohrozovala-desitky-milionu-uzivatelu.html

      Vzhledem k tomu, že se jednalo o dosti velký skandál, patřičně rozpitvaný v médiích, vydala firma Adobe celou smršť aktualizací. Jenže od té doby byly nalezeny a ihned také zneužívány další chyby, takže kdo potřebuje Flash ve svém počítači nadále mít přítomen, protože autor jeho oblíbené stránky odmítá přejít na moderní HTML 5, pak mu zbývá jen doufat, že se vydávání záplat ještě zlepší, nebo používat prohlížeč Google Chrome, který je pravidelně aktualizován. Všeobecně se ale doporučuje Flash z počítače odstranit (ve Windows např. v "Programy a funkce", v Linuxu pomocí centra nebo správce softwaru). Podobný osud by měl potkat také Javu. Já osobně jsem byl vyzván svojí bankou abych ji nepoužíval při internetovém bankovnictví již před několika lety.

      Vtip je v tom, že pokud Vám do počítače do nedávna "vlezla" nanejvýš česká (nebo kterákoliv jiná) policie (za velice tučné poplatky) a pár elitních hackerů, tak v současnosti, po zveřejnění celého postupu, to dokáže zadarmo kterýkoliv darebák třeba z opačného konce světa a nemůžete si být jisti ani stavem svého bankovního konta, ani více či méně dobře utajovaným obsahem svých e-mailů (o čemž se na vlastní kůži přesvědčil leckterý politik - v jeho případě šlo možná jen o "pouhé" okopírování obrazovky počítače)... Můžete si tedy vlastně zadělávat na dost velký problém :)

O důvodu, proč je Flash zabudován do Windows 8 a 10 lze jen spekulovat...

P.S. Víte, co se stane, když zmáčknete tlačítko "Prt Scr" (Print Screen)?
V podstatě vůbec nic, můžete to zkusit klidně několikrát... ale pak si otevřete jakýkoliv program na úpravu fotografií, nebo stačí program Malování z Příslušenství Windows a stiskněte Ctrl a V (vložit)... Získáte obrázek kompletně celé viditelné plochy monitoru, který můžete někomu poslat, aby například pomohl vyřešit nějaký problém. Pokud podržíte před stiskem "Prt Scr" levé tlačítko "Alt", získáte obrázek pouze aktuálně vybraného okna, nikoliv celé plochy.

      Jak často je důležité "aktualizovat" počítač?

      Záleží na tom, jakou "aktualizaci" zamýšlíte. Pokud máte to štěstí a považujete se za občana s alespoň průměrným výdělkem, můžete si dovolit takzvanou absolutní aktualizaci, tedy zhruba jednou za 5 let darovat svůj stávající počítač někomu méně šťastnému a pořídit si zcela nový. Budete za to odměněni příjemným překvapením, že nový počítač je přibližně dvakrát rychlejší, než byl ten předchozí. S tím se snoubí ještě jedna výhoda, a to výrazná úspora elektrické energie, zvláště v případě pořízení kvalitního notebooku (pár let by měl vydržet, například Asus nebo Dell, možná Lenovo, s procesorem Core i5).

Aktualizace: Tahle informace platila zhruba do roku 2014. Dnešní počítače dle mého názoru nejsou rychlejší, až na pár výjimek (a tomu odpovídá také cena), ale měly by mít ještě menší spotřebu elektrické energie, v závislosti na tom, co všechno je v operačním systému spuštěno, bezpodmínečně nutná je důkladná "optimalizace" (píši o tom jinde). To poznáte hlavně na výdrži baterie a doporučuji počítač nechat trvale připojený do zásuvky, pokud jej nemusíte přenášet a není zrovna bouřka, výrazně se tím prodlouží její trvanlivost, případná výměna nebude často jednoduchá ani levná. Vyberte si takový notebook, kde lze baterii kdykoliv odpojit a tím pádem i vyměnit, aniž by bylo nutné jej téměř celý rozebrat.

      My ostatní bychom měli provádět alespoň aktualizace operačního systému (dokud to jde) a některých důležitých programů (tak často, jak to jen jde). Podstata tkví v tom, že počítačové programy, neřku-li celé operační systémy, jsou poslední dobou velmi složité a při jejich psaní lze snadno udělat byť jen nepatrnou chybu, která se obtížně hledá a občas zůstává neodhalena mnoho let, přičemž program normálně funguje, nevykazuje žádné neobvyklé chování a je proto uvolněn do distribuce. Ovšem může se stát, že někdo daný program použije způsobem, pro který nebyl určen, nebo testován, například mu předloží vstupní hodnoty, které se vymykají předpokládanému rozsahu použití (velmi často záměrně) a chybně napsaný program může v tu chvíli přestat pracovat (zamrznout), nebo dávat chybný (ať už očekávaný, nebo neočekávaný) výsledek. To může mít dalekosáhlé následky pro celý operační systém, zejména na jeho stabilitu a přeneseně na jeho zabezpečení před zneužitím cizí osobou a vzniklá situace je o to horší, pokud je možné takovou činnost způsobit na dálku například prostřednictvím internetu.

      Z toho vyplývá, že pozornost bychom měli věnovat v první řadě programům, které mohou komunikovat s internetem. Mezi ně, kromě samotného operačního systému, patří:

      1. Internetový prohlížeč, pokud není pravidelně aktualizován a správně nakonfigurován, může snadno zapříčinit značné škody. Sledování uživatele prostřednictvím cookies (jaké stránky čte, například za účelem vnucování lépe cílené reklamy) ještě není taková hrůza, to lze a mělo by se pravidelně mazat, důležitější je správné zabezpečení komunikace se vzdálenými servery (https:// - bankovnictví, objednávání služeb a zboží, e-mail, eventuálně vyhledávání informací, sledování televize atd. - co je komu do toho, co Vás zajímá). O možnosti postahovat si z internetu cokoliv a naistalovat do počítače nemluvě.

      2. Poštovní (e-mailový) klient - podvržené e-maily mohou odkazovat na zmanipulované internetové stránky a pokud jsou ve formátu HTML, mohou stahovat a otevírat nebezpečné přílohy.

      3. Programy, které otevírají soubory v běžně používaných formátech - například dokumenty Office (doc(x), xls(x), ppt/pps(x) atd), Adobe Reader (pdf), MediaPlayer (video v kontejneru avi, mp4, dost možná i mpg tedy včetně hudebních mp3), fonty písem a některé další. Všechny tyto soubory mohou mít buď záměrně pozměněnou strukturu, nesprávný formát, stahovat nebezpečnou přílohu, nebo jinou "skrytou vadu", která při spuštění neaktualizovaným programem pomůže útočníkovi z internetu otevřít zadní vrátka a nainstalovat do počítače nepřátelský software.

Do nedávna byl velkým strašákem osobních počítačů s Windows takzvaný "ransomware", který údajně zašifroval všechna použitelná uživatelská data (přednostně výše zmíněné formáty a také fotky), vyžadoval po postiženém majiteli vyděračský poplatek několik set Euro za zaslání klíče ke zpětnému dešifrování a kdo ho nezaplatil, o všechno definitivně přišel. Sice jsou stále nabízeny různé "nástroje" na opravu takového postiženého počítače, jenže ve skutečnosti je to skrytá reklama na antiviry, které jen tahají z lidí další peníze. Osobně jsem měl možnost jeden takový počítač vidět a o několika dalších jsem slyšel, ale celkově se situace podobá humbuku kolem "Problému roku 2000", což byl vysloveně podvod století. Pokud Vás neochrání dostatečně zdravý rozum a Windows Defender, případně MS Security Essentials (jsem si jistý, že v MS vědí co dělají), tak se naučte používat Linux, nebolí to.

Faktická poznámka: Jsem si samozřejmě vědom toho, že majitelé počítačů s Windows XP a Vistou mají v tomto směru poněkud omezené možnosti, viz prohlášení zde (odkaz je užitečný zejména pro majitele Windows 7/8/10, doporučuji si jej přečíst a případně použít, je to opravdu zadarmo):

https://support.microsoft.com/cs-cz/help/14210/security-essentials-download

Pro starší Windows máme jiné řešení, funguje bezvadně již více než 15 let, nic to nestojí, kromě pár minut času na aktualizaci a může být také vhodným doplňkem pro Windows 7/8/10.

      Jaký je rozdíl mezi 32 a 64-bitovým operačním systémem z pohledu běžného uživatele?

      Na pohled pro laika není patrný, vše vypadá a funguje stejně, ale vnitřně je rozdíl velký. Velmi zjednodušeně stačí vědět následující:

      32-bitový operační systém lze použít nejen ve starším počítači s 32-bitovým procesorem (Intel po Pentium 4 včetně, AMD Athlon XP, Sempron, Duron atd.), ale také s jakýmkoliv 64-bitovým procesorem a je to někdy výhodnější - zejména ve Windows - nemusí se instalovat záplaty jak pro 32-bitovou, tak pro 64-bitovou část systému (tím se časem ušetří mnoho místa na disku), zabírá menší prostor v operační paměti, která může být menší, obvykle do 4 GB, protože více tento systém ani neumí využít. Kromě toho část programů pro Windows je jen 32-bitová a pracují v 32-bitovém systému rychleji. Viz např. značkové počítače s Windows 7/8/10 32-bit, přestože procesor je 64-bitový a někdy je to nutné při použití starších tiskáren, skenerů a jiných zařízení, kterým schází potřebné ovladače (není podpora novějších OS ze strany původního výrobce).

Poznámka: Občas se najdou i výjimky, už jsem zažil případy, kdy 32-bitová linuxová distribuce nešla nainstalovat do notebooku bez UEFI, ale se 64-bitovým procesorem, což byla ale stejně hloupost, poněvadž např. 64-bitový Linux Mint 18.3 si zabere přibližně 500 MB paměti a předchozí verze 17.3 zhruba polovinu. V případě počítače s UEFI, kde lze předpokládat jak dostatečně velkou paměť RAM, tak nadprůměrně velký disk, jsou podobné úvahy bezpředmětné.
Ovšem v poněkud prekérní situaci se zhruba dvakrát ročně ocitají majitelé ultratenkých notebooků s Windows 10 a diskem SSD o velikosti pouhých 32 GB. Na pravidelnou aktualizaci v podobě nového "Update" tato kapacita podle mých zkušeností občas nestačí a je nutné provést instalaci z externího disku, které předchází pochopitelně důkladné zálohování uživatelských souborů, nehledě na to, že i měsíční aktualizace jsou pro 64-bitový systém téměř 2x větší.

      64-bitový operační systém lze použít jen v počítači s 64-bitovým procesorem (některá Pentia 4, ale hlavně Intel Pentium D, Core 2 Duo, Core 2 Quad, Core i3/5/7/9, AMD Athlon 64 a novější). Do 64-bitových Windows lze nainstalovat, a je to v praxi nezbytné, také 32-bitové programy v případě, že jejich 64-bitové varianty nejsou k dispozici. Tvrdí se, že 64-bitové operační systémy a programy jsou o něco rychlejší, například při komprimaci videa (video v kontejneru avi, mp4 atd). Jelikož je 64-bitová adresa delší, je vhodná také větší paměť RAM (více než 4 GB, není to však bezpodmínečně nutné).

      Stručně řečeno: 64-bitový procesor a operační systém umožňuje použití aplikací s vysokým nárokem na velikost operační paměti. S vychvalovanou rychlostí to už tak slavné není. Vyzkoušel jsem, rozdíl je nepatrný a zatím byl naopak výpočet o několik procent rychlejší na všech testovaných sestavách při použití 32-bitové verze operačního systému.

Doporučení: Pokud nemusíte používat více než 4 GB paměti RAM, nepotřebujete 64-bitový operační systém Windows, pokud to lze. Ušetříte si tím zbytečné komplikace.

      Jak velkou operační paměť (RAM) vlastně doopravdy ve svém počítači potřebuji?

      Pro běžnou každodenní práci na počítači s nejoblíbenějším operačním systémem Windows 7 stačí mnohdy i 1 GB RAM a moc nezáleží, jestli se jedná o systém 32 nebo 64-bitový. V obou případech, pokud je systém správně vyladěn (nespouští se zbytečné programy), se po pár minutách ustálí množství zabrané paměti na necelých 400 megabajtech a zbytek se průběžně obsazuje a následně uvolňuje podle momentální potřeby. Surfování po internetu, práce s kancelářským balíkem, rozumným množstvím současně otevřených fotografií nebo dokonce ani s několika gigabajtovým videosouborem neznamená pro počítač v tomto směru žádnou velkou zátěž. S největší pravděpodobností nebude operační paměť zcela zaplněna a pokud by k tomu krátkodobě došlo, zbytek potřebných dat se ukládá do dočasného souboru na pevném disku. Na tuto situaci upozorní kontrolka signalizující práci pevného disku, která by neměla neustále svítit, nebo blikat. Pokud časem zhasne, případně jen občas zabliká, je vše v pořádku.

      Zjistíte-li ovšem, že kontrolka disku svítí téměř neustále, nebo dokonce počítač přestává reagovat na povely myší, znamená to, že systém je přetížen a bylo by vhodné uvažovat o přidání dalšího modulu paměti RAM (pokud je to možné), nebo výměně za jiný paměťový modul s větší kapacitou. Domnívám se, že by měla bohatě stačit operační paměť o celkové velikosti 2 GB. V takovém případě si systém zabere zhruba 400 až 700 MB a zbytek zůstane k dispozici pro uživatele. Někdy problém dočasně vyřeší také pouhé zvětšení a optimalizace odkládacího souboru.

      Přetížení počítače a snížení výkonu způsobují také nepotřebné a zbytečné aplikace spuštěné v systému (mnohdy předinstalované výrobcem počítače), "bezplatné" antiviry a různá "udělátka" = leckým doporučované "užitečné" prográmky, které sice něco slibují (třeba zrychlení počítače), ale ve skutečnosti sbírají především marketingové informace. Samotná Windows obsahují dostatek nástrojů pro sledování, údržbu a optimalizaci systému. Vyžadují ovšem více zkušeností, takže nejsou vidět v nabídce Start. Značnou měrou zatežují počítač také internetové prohlížeče, ukládají si totiž množství dat "pro pozdější použití". Tím výrazně fragmentují operační systém. Jejich "paměť" (cache) je velice vhodné pravidelně mazat. Většinou je to možné v jejich nastavení. Často jsou to gigabajty problematického balastu.

      Mnohem větší nároky na velikost paměti mají často počítačové hry a může se stát, že narazíte na problém související s největší možnou kapacitou, kterou je schopna obsloužit samotná základní deska a bude ji nutné vyměnit, většinou včetně procesoru, eventuálně i grafické karty, což znamená v podstatě vyměnit převážnou část počítače (takové reinkarnace ale nelze provádět s notebooky).

      Rovněž výběru správné paměti pro konkrétní počítač je nutné věnovat patřičnou pozornost. Ačkoliv by se například zdálo, že nový modul svými parametry vyhovuje a odpovídá již naistalované paměti, pro skutečné zvýšení výkonu je vždy vhodné kupovat sadu identických modulů (balených nejčastěji po dvou), které mohou a fungují mnohem rychleji, než zdánlivě podobné, ale ve skutečnosti rozdílné výrobky od téhož dodavatele, zejména pokud základní deska počítače podporuje technologii Dual Channel. To ale zdaleka není vše, záležitost je vhodné nechat na posouzení odborníkovi, neboť může významným způsobem ovlivnit celkový výkon a stabilitu počítače. Nejlepší řešení je paměti důkladně vyzkoušet a také změřit jejich rychlost.

Zkušenosti z praxe: Stalo se mi, že jsem rozšířil paměť počítače ze 2 na 4 GB RAM dvojicí téměř shodných modulů DDR2, o kterých se uvádí, že by měly pracovat ve dvoukanálovém režimu dokonce i tehdy, pokud nemají stejnou kapacitu (v notebooku běžně 1 + 2 GB) ani stejného výrobce. Osvědčený program Memtest86+ neodhalil žádnou chybu, ačkoliv zkouška trvá více než 50 minut. Přesto byl operační systém Windows nestabilní a zcela náhodně padal (BSOD - modrá obrazovka smrti) a Linux se mi nepodařilo ani nainstalovat. Teprve až při důkladném zkoumání jsem zjistil, že se liší "pouhými" čtyřmi čipy ze šestnácti na jednom z modulů. Po vyjmutí z počítače vše fungovalo naprosto normálně. Prostě není paměť, jako paměť. V jiném počítači tato dojice funguje zcela bez problémů, lépe řečeno, je vynikající.

      Jak je možné, že vidím v operačním systému jen 3,2 GB RAM, když jsem si jistý, že moduly v mém počítači jsou dohromady 4 gigové?

      Domnívám se, že je vše v pořádku a ve svém počítači právě používáte největší množství paměti, jaké je základní deska schopna adresovat. V takovém případě je část kapacity rezervována hardwarem počítače (v závislosti na velikosti paměti grafické karty) a teprve až zbytek může využívat operační systém (bez rozdílu jestli Windows, nebo Linux a 32 nebo 64 bitový). Takže pravděpodobně máte v počítači grafickou kartu s vlastní paměti 512 MB. Pokud by byla menší/větší, odpovídající měrou by se zvětšilo/zmenšilo množství paměti RAM dostupné pro operační systém. Viz ukázka (3,5 GB RAM):

Obrázek Sledování prostředků Win 7.
Sledování prostředků, užitečná součást Windows (zde Win7 64-bit, 4GB RAM, grafická karta 256 MB na základní desce, dalších 266 MB zabírá ostatní hardware).

      V návodu k základní desce od firmy Intel jsem našel toto vysvětlení: "System resources (such as PCI and PCI Express) require physical memory address locations that reduce available memory addresses above 3 GB. This may result in less than 4 GB of memory being available to the operating system and applications."
Pokud tedy použijete moduly RAM do celkové velikosti 3 GB, nic se neděje, budete mít pro systém a programy celou kapacitu. V případě větší paměti pak její část nad 3 GB využívá hardware počítače připojený na sběrnici PCI a PCI Express. Instalace nejvyšší možné kapacity paměti má tedy smysl jen v určitých případech, kdy je nutné maximalizovat výkon grafické karty - náročné počítačové hry, 3D projekční software (CAD), náročné simulace procesů atd.

      Podobná situace by mohla nastat v omezeném počtu případů, kdy sice základní deska počítače umožňuje použití více než 4 GB RAM, ale používá se 32-bitový operační systém Windows (například kvůli neexistujícím 64-bitovým ovladačům). Ten, ačkoliv je toho schopen, obvykle nevyužívá rozšíření paměťového prostoru (PAE), takže situace by vypadala úplně stejně, jako na výše uvedeném obrázku, přestože je nainstalováno 8 GB RAM. Naproti tomu moderní linuxové operační systémy (od Ubuntu 12 výše) v takovém případě adresují a používají celou dostupnou (nainstalovanou) paměť, neboť PAE podporují a vysloveně vyžadují. Viz následující ukázka:

Obrázek Sledování systému Linux Mint 18.3.
Sledování systému Linux Mint 18.3 32-bit, 32-bitový procesor, 8GB RAM, grafická karta na PCI-E 512 MB.

      Otázkou je, kolik paměti by měl k dispozici program pro Windows (samozřejmě, že 32-bitový), nainstalovaný a spuštěný v Linuxu, například pomocí rozhraní Wine. Pravděpodobně by jeho možnosti skončily na hranici 4 GB, ale stále by měl mít k dispozici více prostoru, než ve Windows.

      Jak se mám správně zachovat, když mne počítač přestane poslouchat a na nic nereaguje?

      V žádném případě se nepokoušejte vytahovat elektrický kabel ze zásuvky (a v případě notebooku by to stejně ani nepomohlo, pokud má v pořádku baterie). Tím totiž docela jistě poškodíte operační systém, nebo dokonce některou důležitou součást počítače. V obou případech to může znamenat, že se Vám už počítač nepodaří znovu zapnout a bude nutné jej odvézt do opravny.

      1. Často postačí současným stiskem kláves Ctrl, Alt a Delete spustit "Správce úloh systému Windows" a na záložce "Aplikace" problémovou úlohu myší vybrat a ukončit (bývá označena jako "neodpovídá"). Následně můžete pokračovat v práci, nebo pro jistotu počítač vypněte a opět zapněte tak, jako obvykle. Systémy Windows Vista/7/8/10 lze vypnout ještě předtím přímo na odhlašovací obrazovce. Pokud nefunguje myš, používejte pro pohyb mezi nabídkami šipky, tabulátor a levý Alt + podtržené písmenko. Akci provedete stiskem Enter, vrátit se o krok zpět umožní Escape. Možná nejjednodušší způsob nabízí konbinace kláves levé Alt a F4 - buďto zavře okamžitě aktuální okno, nebo na podruhé nabídne vypnutí/restartování počítače.
      2. Většina počítačů reaguje na krátké stisknutí tlačítka pro zapnutí také normálním vypnutím, což by mohlo vyřešit vzniklou situaci, zvláště pokud je problém způsoben pouze "zamrzlým" programem, případně pokud je systém jen přetížen.
      3. Když nic z výše popsaného nefunguje, přiměřeně stiskněte tlačítko, kterým počítač obvykle zapínáte a držte je stisknuté. To je vyhodnoceno zdrojem počítače jako pokyn k vypnutí a počítač bude po několika vteřinách poměrně nenásilně vypnut. Pak můžete počítač opět zapnout. Při spouštění systému se většinou zobrazí varování, že nebyl správně vypnut a je nutná kontrola souborů. Tu nechte v každém případě vykonat. Následně by měl počítač normálně fungovat.

      Jestliže problémy s některým programem přetrvávají, odinstalujte jej, důkladně odstraňte ze systému všechny pozůstatky po něm a poohlédněte se po novější, nebo naopak starší verzi. Tohle bývá také občas důvod pro návštěvu odborného servisu.

      Většina stolních počítačů, zejména staršího data výroby, bývá vybavena tlačítkem Reset. Jeho použitím způsobíte okamžité, dočasné a kontrolované omezení dodávky elektrického proudu do obvodů počítače, s následným vynuceným restartem, čímž sice nepoškodíte žádné vnitřní součásti počítače, ale operační systém občas ano (viz dále) a někdy také připojená paměťová zařízení (flešky, kartu v mobilu nebo fotoaparátu, atd. - bude nutné její přeformátování).

      Jde o to, že všechny operační systémy Windows si při korektním vypínání systému vždy ukládají důležité informace nutné pro svůj správný chod do tak zvaných registrů systému Windows. To jsou důležité systémové soubory, které se mohou, mimo jiné, i nesprávným vypnutím počítače poškodit tak závažně, že už nepůjdou opravit, přestože jsou pravidelně automaticky zálohovány a bude nezbytná nová instalace celého operačního systému, spojená s případným nebezpečím ztráty drahocenných uživatelských dat (například firemního účetnictví, památečních fotografií atp). Běžně se to nestává, data předem zálohujeme, ale pokud vyvoláte například uvedení počítače do továrního nastavení, počítejte s výdaji, neboť vyhledání a obnova souborů na přeformátovaném disku je časově náročná a pracná.

      Faktem ale zůstává, že pokud se počítač chová nějak "divně", tak použití tlačítka Reset není úplně špatná volba, poněvadž případné nechtěné změny (například pokud jste zmáčkli něco, čemu dobře nerozumíte) se neuloží a počítač by měl fungovat tak, jako dříve. V tom se liší Windows od Linuxu, kde se každá změna zapíše ihned po zadání příkazu a žádný Reset Vám už nepomůže. Na druhou stranu, Linuxový počítač můžete resetovat kdykoliv se Vám zachce, nic se mu nemůže stát, protože nastavení systému a programů se neukládají do žádných rozsáhlých registrů, ale do tisíců maličkých samostatných souborů a děje se to hned, takže se nemá co poškodit, ale nic se tím také nespraví, to se dělá jinak.

Další aktualizace a pokračování příště...

©2018 Ing. Tomáš Nechvíle, Havířov, Česká Republika. Datum poslední úpravy 17.10.2018. Uvedená loga a obchodní značky jsou registrovanými obchodními známkami a značkami jejich vlastníků.