OPRAVY POČÍTAČŮ
AUTODÍLY

Ing. Tomáš Nechvíle
Široká 4
736 01 Havířov - Město
logo Nechvíle

Hlavní stránka

Mapka, informace

Různé "dobré" rady

Linux - zadarmo

Linux - otázky

Přejít na autodíly

Poslat e-mail


Otevírací doba
Po - Pá 8:00 - 17:00
So 8:00 - 12:00

IP telefon: 596 811 280
(voláte skoro zadarmo)

Mobil: 603 893 056
PODA SkyNet
(voláte zadarmo)



Operační systémy




10 nejdůležitějších otázek

      1. "Na Vašem webu jsem se dočetl, že nabízíte instalaci operačního systému Linux do počítače s Windows. Copak je to vůbec možné?"

Jistě. Ve svém počítači můžete mít teoreticky tolik operačních systémů, kolik chcete a vedle systému Windows, který také nemusí být jediný, můžete mít současně například starší i novější verzi, lze nainstalovat jakýkoliv jiný operační systém, nebo dokonce několik. Jste omezeni jen kapacitou pevného disku. Po zapnutí počítače s více operačními systémy se nejprve objeví tabulka, ve které si vyberete požadovaný operační systém, který se má spustit, případně bez zásahu uživatele je po volitelně krátké pauze automaticky spuštěn předvolený systém, obvykle Linux.

      2. "Co mám dělat s programy pro Windows, které jsem si za drahé peníze nakoupil?"

Přestat používat? Kdepak. Právě proto radím například ponechat si svůj počítač s Windows, pokud možno vůbec, nebo jen velmi opatrně používat internet a přidat si do něj také Linux. Nejen, že tím pádem odpadne obava například z otevření nějaké přílohy e-mailu, která Vám poškodí počítač, protože v Linuxu to tak jednoduše nejde, ale také zjistíte, že se ovládá lépe a pohodlněji. Kromě toho většinu programů pro Windows lze používat i v Linuxu. Tento systém to umí, jen jejich instalace se provádí trochu jiným způsobem. Navíc výrazně zvýšíte ochranu svého počítače proti zašifrování oddílu s Windows hackery, zejména pokud bude Linux na stejném pevném disku, protože má svůj vlastní zavaděč operačních systémů, který je proti takovým útokům odolný.

      3. "Vy tvrdíte, že operační systém Linux nelze zavirovat?"

Předně bychom si měli ujasnit, co je vlastně počítačový virus - totiž méně rozsáhlý program, který se dokáže v počítači sám množit, rozesílat na e-mailové adresy, získané z databáze poštovního klienta, případně kopírovat na přenosné paměti (flešky), disky a následně napadat další počítače. Tímto způsobem se v minulosti spíše zviditelňovali programátoři a málokterý virus způsobil značné škody. Zdůrazňuji slovo "v minulosti". Řadu let už viry nikdo nevymýšlí. Takže hovořme raději o škodlivých programech. Program, aby fungoval, se musí napřed spustit v počítači s operačním systémem, pro který byl napsán, nejlépe nainstalovat. Jenže v Linuxu se každá důležitá změna v systému, například instalace programu, potvrzuje ručně zadaným heslem. Není tedy možné bez vědomí uživatele něco do počítače tajně propašovat. Jistě by to dokázala zákeřná a neověřená aplikace stažená odněkud z internetu, ale pokud se do Linuxu instalují programy výhradně z ověřených zdrojů - obvykle pomocí "Správce softwaru" - měly by být naprosto bezpečné, neboť je kontrolují desítky dobrovolníků. Nanejvýš se může stát, že některý program nefunguje, protože nebyl vyzkoušen na dostatečném množství strojů a nebyla dhalena nějaká závažná chyba. V tom případě se prostě odstraní (včetně případných pozůstatků, jelikož v Linuxu je přesně dáno, kam se program nainstaluje a kde se nacházejí jeho pracovní soubory) a najde se něco lepšího.

      4. "Aha, tak na co si tedy máme dávat pozor?"

V současnosti probíhá především rozsáhlý útok na obsah peněženky potenciálního zákazníka. Kromě všemožného špehování (cookies) a vnucování reklamy všude, kde je to jen trochu možné, je opravdovou hrozbou pro uživatele jakéhokoliv počítače (včetně mobilního telefonu) především ztráta "identity" - například odcizení přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví, mající za následek nulový, nebo dokonce záporný stav jeho bankovního účtu. Za velký problém současně považuji také prozrazení hesla k e-mailové schránce, poněvadž by se mohl najít zlomyslný člověk, který by zneužil odcizený e-mailový účet k nezákonné činnosti, například vyhrožování lidem nebo úřadům. V takovém případě je velmi obtížné prokázat svoji nevinu... Aby k podobným problémům nedocházelo, je potřeba mít kvalitní, pravidelně aktualizovaný a dobře zabezpečený operační systém a související programové vybavení. Nezbytnou podmínkou je také zdravý rozum a přiměřená míra nedůvěry k čemukoliv, co pochází z internetu. Pokud je někdo schopen napsat na webu číslo své kreditní karty, její dobu expirace, případně i bezpečnostní kód, aniž by si důkladně ověřil, že patřičná adresa je důvěryhodná, pak je pochopitelně veškerá snaha marná.

      5. "Mám počítač, který často nejde spustit, vypnout, je pomalý, věčně musím někomu volat..."

Tak to jste na správné adrese. Jednak Vám doslova za pár stokorun počítač opravím tak, aby k tomu docházelo co nejméně, i když zejména nejnovější Windows jsou dosti nevyzpytetelná, poněvadž jejich způsob aktualizace systému, ačkoliv jistě dobře míněný, má mírně řečeno zatím jisté slabiny... Spolehlivý počítač na práci a zábavu by neměl vyžadovat od průměrného uživatele žádné další zkušenosti. Jednou se vše nastaví tak, jak je potřeba a pár let na tom není nutné nic měnit. Kvalitní linuxová distribuce takové vlastnosti většinou má, aktualizace dostává několikrát denně a pokud dovolíte instalovat aktualizace automaticky, počítač se Vás nebude na nic ptát, vše zařídí zcela sám, aniž by jste byli jakkoliv obtěžováni. Ani instalace nové verze jádra, což je dost zásadní záležitost, obvykle netrvá více, než pár minut (v případě moderního procesoru pár vteřin).

      6. "Jaký Linux bych si měl ve svém počítači vyzkoušet?"

V podstatě jakýkoliv, ale domnívám se, že vhodnější je některá z oblíbených "značkových" distribucí Linuxu, protože je u ní zajištěna zejména pravidelná aktualizace (týká se to především zabezpečení internetové komunikace). Já jsem si oblíbil Ubuntu 12 a dlouhodobě tento systém používám, jenže počínaje Ubuntu 14 se projekt podle mého názoru ubírá cestou, kterou následovat nechci a nejsem sám. Vzniklou situaci částečně vyřešilo Ubuntu MATE 14, byť není oficiálně podporováno, ale nejjednodušší alternativu nabízí Linux Mint 18. Uspořádání pracovní plochy se navíc velmi podobá Windows, takže si na něj každý snadno zvykne. Protože se jedná o moderní operační systém postavený na Ubuntu 16, je vhodný trošku lepší počítač alespoň s procesorem Pentium 4 od 2,8 GHz výše (případně Athlon II), nebo notebook s Core 2 Duo a novější. Nejedná se o to, že by snad na pomalejším počítači Linux Mint nefungoval, ale stoupají nároky ze strany aplikací, například přehrávání videa ve vysokém rozlišení a na to prostě starší procesory nestačí.

Informace o vydáních Ubuntu jsem přemístil tady, včetně Ubuntu MATE. Doporučuji přečíst.

Kdo se nebojí angličtiny, může si prohlédnout stránky projektu Linux Mint zde. Jedná se o komunitně vyvíjenou distribuci na základě Ubuntu a je to v současnosti nejoblíbenější linuxový systém. To je obrovská výhoda, neboť množství příznivců poskytuje na internetu dostatek informací pro uživatele, kteří si s něčím nevědí rady (naprostá většina se ovšem hodí i pro ostatní vydání Ubuntu, vždyť jde o totéž). Příspěvek česko-slovenské komunity ke slávě Mintu naleznete například zde.

Nejnovější vydání je Linux Mint 19 "Tara", ale nejedná se o stabilní verzi, tou je 18.3 "Sylvia", která bude mít podporu nejméně do roku 2021 a je vyvíjena pro čtyři pracovní prostředí (Cinnamon, MATE, KDE a Xfce). Zde nabízím odkaz ke stažení 64-bitové verze MATE. Vyberte si Vám nejbližší server. Zde si můžete stáhnout 32-bitovou verzi s MATE a zde se nacházejí starší vydání, především LM 17.3 Rosa (nejoblíbenejší pracovní prostředí je Cinnamon, které také vychází z GNOME 2, ale já bych dal opět přednost MATE, v některých detailech je lepší). Kdo bude chtít používat Skype, musí mít 64-bitový systém. Vyzkoušet si můžete samozřejmě i "Taru", tentoktát bych možná doporučil verzi s prostředím Cinnamon, motiv prostředí byl přepracován do velmi žádoucí tmavé podoby.

Upozornění: Už je vše vyřešeno, nové jádro 4.15.0-36 obsahuje zřejmě vše potřebné, ale po instalaci linuxového jádra 4.15.0-33 a 4.15.0-34 (používá se v Linux Mintu 18 a Ubuntu 16, případně 18) může přestat fungovat připojení k internetu pomocí pevné linky ("drátové připojení"), přesněji počítač nedokáže navázat spojení s domácím routerem, přímé připojení kabelu ze zdi nadále funguje. Totéž se před nedávnem stalo u jádra 4.4.0-130 (Linux Mint 17.3 a Ubuntu 14 a 16.04). V připojení Wi-Fi jsem žádný problém nezjistil. Vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o nepříjemné překvapení, nedoporučuji tyto aktualizace instalovat. Pokud podobné komplikace nastanou, restartujte počítač, v zavaděči systémů zvolte Advanced options a vyberte předchozí nainstalované jádro, se kterým by měl počítač normálně nastartovat a fungovat tak, jako předtím. Následně nevhodné jádro odinstalujte (v Mintu přímo ve Správě aktualizací, v Ubuntu například nástrojem Synaptic).

Pamatujte vždy na to, že pokud si nainstalujete novou verzi jádra, stále ještě používáte jádro původní. Nová verze se automaticky spustí až po restartu počítače. Teprve až potom můžete zjistit, že něco nefunguje. Proto neodstraňujte všechna starší jádra, ale nechte si alespoň jedno jako zálohu. Aktualizované verze sice obsahují nové ovladače, ale také už nemusí obsahovat ovladače pro některá starší zařízení! Z téhož důvodu nedoporučuji provádět aktualizaci systému už během samotné instalace. Ponechejte v systému původní jádro, se kterým byla distribuce vydána alespoň do doby, než budete mít vše vyzkoušeno.


Linux Mint 18.3 - dobrá náhrada za Ubuntu 10 nebo 12. Tmavý motiv prostředí a výborná tapeta plochy.


Po instalaci chybí lokalizace některých programů do češtiny. Například Firefox, Thubderbird a kancelářský balík Libre Office jsou v anglické verzi, byť podporují českou diakritiku, takže je užitečné navštívít Ovládací panely / Vzhled a chování / Jazyky / Jazyková podpora - Přidat/odebrat jazyky - u češtiny bude napsáno: "Některé jazykové sady chybí" - klikněte na "Nainstalovat jazykové sady", vyčkejte na stažení souborů, pak všechna okna zavřete a pro jistotu restartujte počítač. Tamtéž můžete zároveň také odebrat vše, co nechcete, ale přinejmenším americkou angličtinu bych ponechal na místě a teoreticky by ani neměla jít odstranit. Pokud bude počítač připojen k internetu už v průběhu instalace systému, bude vše automaticky aktualizováno.

Čerstvě nainstalovaný systém zabírá na disku kolem 5 až 7 GB a dále už moc nenarůstá, protože aktualizované soubory nejsou v Linuxu nikde zálohovány (kromě starších jader, pokud něco přestane fungovat, je možné se vrátit k předchozí verzi). Doporučuji občasné odstraňování stažených instalačních balíčků (BleachBit) a nepotřebných jader (Správa aktualizací). Rozdíl v zabraném místě mezi 32-bitovým a 64-bitovým systémem je zanedbatelný. Obvykle postačuje vyhradit Linuxu přibližně 15 až 20 GB diskového prostoru, aby zbylo místo pro velké stahované soubory (například obrazy DVD), ale více místa není na škodu, neboť Linux na svých vlastních diskových oddílech používá zcela jiný souborový systém (než FAT a NTFS) a z toho důvodu není z operačního systému Windows buďto vůbec vidět, nebo pouze za použití pochybných utilit, které do něj zasahovat nemohou a "zavirovat" už vůbec ne, takže zde uschované soubory jsou v bezpečí (nehledě na to, že lze například používat v názvu souboru i speciální znaky atd).

      7. "No, to je sice všechno pěkné, ale kde mám sehnat ovladače pro Linux, když je téměř nikdo nenabízí?"

Žádné nepotřebujete! Vše bude ihned pracovat tak, jak má, nebo Vám systém nabídne instalaci takzvaného nesvobodného ovladače (proprietárního, od výrobce) grafické nebo wifi karty. Ovládání všech součástí počítače je totiž záležitostí především jádra Linuxu, které prochází neustálým vývojem a v každé následující verzi postupně přináší podporu nových zařízení. Může se proto stát, že pokud si do notebooku nainstalujete příliš starou linuxovou distribuci, nebudou některé věci fungovat (třeba čtečka SD karet, funkční klávesy a podobně). V případě, že Vám to moc nevadí, můžete počkat, jestli problém nevyřeší některá další aktualizace, nebo ihned přejít na nejnovější vydání. Pro některá starší zařízení by naopak mohl být lepší systém s předchozím oblíbeným jádrem (2.6, 3.2, 4.4), neboť do nových vydání už potřebné ovladače nebyly zařazeny. Potíže někdy působí tiskárny v kombinaci se skenerem, ale postup nápravy lze najít obvykle na internetu.

      8. "A jak je to s programy v Linuxu? O nich se taky na českých portálech skoro nic nepíše..."

To Vám vůbec nemusí vadit. Po instalaci kterékoliv distribuce Ubuntu u nás obdržíte počítač vybavený pro běžné kancelářské použití. Vše je připraveno, o nic se nemusíte starat. Získáte vynikající kancelářský balík LibreOffice (který umí mimo jiné pracovat i s dokumenty ve formátu .docx a .xlsx atd, převádět do pdf a mnoho jiného), internetový prohlížeč Firefox (na požádání Chromium), poštovního klienta (Thunderbird), bezpečný prohlížeč dokumentů pdf i djvu, přehrávače muziky i filmů, správce fotografií, vypalovací program, internetový komunikátor i několik notoricky známých her, včetně obdoby oblíbeného Solitaire. Nechybí pochopitelně ani nástroje k údržbě a nastavení systému. Připojení k internetu, pokud bude potřeba, upravíme ručně, ovladač tiskárny se vybere v nastavení systému a všechna ostatní zařízení, která se připojují přes USB, jsou automaticky rozpoznána a připravena k použití (přenosné paměti a disky, fotoaparáty, kamery, mobily, tablety atp). Nejsou potřeba žádné dodatečné ovladače (až na několik výjimek). Můžeme přidat i bezplatný CAD systém, LaTex, Scribus, Blender, Ardour, Steam, Spotify...

Zejména začátečníci by neměli hledat další programy na internetu, dostatečné množství všeho potřebného nabídne aplikace "Správa software", případně "Centrum softwaru pro Ubuntu". Zde naleznete zcela zdarma například skvělý editor obrázků Gimp, oblíbený multimediální přehrávač VLC, komunikátor Skype, systémové nástroje a stovky různých programů pro práci s dokumenty, filmy, hudbou, fotografiemi, mapami a inernetem, dále hry, pomůcky, programovací nástroje, antivir a v neposlední řadě také aplikační rozhraní Wine umožňující instalaci a používání programů pro Windows v prostředí Linuxu. Tamtéž se nainstalované programy rovněž odstraňují (odpovídá to vzdáleně známé nabídce z Ovládacích panelů Windows "Programy a funkce").

Pokud by přesto někdo toužil po novější verzi svého oblíbeného programu, než nabízí správce softwaru, může si najít na internetu adresu tzv. repozitáře, do kterého autor programu ukládá aktualizace, přidat ji do správce balíčků a systém se o vše postará.

      9. "Podnikám na Slovensku a chtěl bych, aby byl můj operační systém slovenský. Je to možné?"

Ano. Instalační CD/DVD Ubuntu je mezinárodní. Výchozím jazykem pro instalaci je angličtina, ale prvním krokem je volba jazyka operačního systému, kde si můžete vybrat z přibližně sta možností, mezi které patří samozřejmě i Slovenština. Od této chvíle s Vámi bude počítač komunikovat slovensky a po dokončení instalace a doplnění jazykových balíčků, budete mít plnohodnotný sloveský operační systém, včetně kancelářského balíku LibreOffice a všech dalších již nainstalovaných programů, pro které slovenský překlad existuje. Zbývající programy budou anglické, pokud si v Jazykové podpoře nepřidáte například češtinu, nebo kterýkoliv jiný Vám srozumitelný jazyk. Obdobným způsobem získáte operační systém například německý, ruský, polský, ukrajinský, maďarský, vietnamský,... prostě jaký chcete.

      10. "Mám české Ubuntu a chtěl bych psát třeba v Azbuce. Jak to mám udělat?"

Pro Ubuntu: V "Nastavení systému / Rozložení klávesnice" klikněte na křížek (+) a označte "Ruské". Od této chvíle budete mít na horním panelu symbol pro výběr aktuální jazykové sady a pokud si zapnete také aplikaci Onboard, můžete kromě klasické klávesnice ihned psát myší na obrazovce, o výhodách dotykového displeje nemluvě. Pro Linux Mint: Ovládací centrum / Klávesnice / Rozložení / Přidat / Země a Varianty - možnosti jsou nepřeberné...

©2018 Ing. Tomáš Nechvíle, Havířov, Česká Republika. Datum poslední úpravy 17.10.2018. Uvedená loga a obchodní značky jsou registrovanými obchodními známkami a značkami jejich vlastníků.