OPRAVY POČÍTAČŮ
AUTODÍLY
KOPÍROVÁNÍ, TISK
LAMINOVÁNÍ


Ing. Tomáš Nechvíle
Široká 4
736 01 Havířov - Město


logo Nechvíle

HLAVNÍ STRÁNKA

MAPKA, INFORMACE

RŮZNÉ "DOBRÉ" RADY

LINUX - ZADARMO

LINUX - OTÁZKY

PŘEJÍT NA AUTODÍLY



OTEVÍRACÍ DOBA:
Po - Pá 8:30 - 17:00
So 8:30 - 12:00


IP telefon: 596 811 280

Mobil: 603 893 056


VAROVÁNÍ
DŮRAZNĚ UPOZORŇUJI,
ŽE SI NEPŘEJI BÝT
OBTĚŽOVÁN jakýmikoliv
nabídkami na cokoliv,
nebo k čemukoliv,
ZEJMÉNA typu finančního
a investičního poradenství
a spolupráce, ani různými
"tak zvanými" průzkumy
trhu a podobně...

Uvedená tel. čísla slouží
pouze pro zákazníky,
vědecké spolupracovníky,
přátele a podobně.

Nejen zdarma poskytované počítačové programy,
ale celé operační systémy lze používat bezplatně!

Operační systém Linux

      Základní myšlenkou celého projektu je software s otevřeným zdrojovým kódem (open source), který je přístupný komukoliv a lze jej (za dodržení určitých podmínek) upravovat, vylepšovat, bezplatně šířit a samozřejmě také bez omezení používat (tedy i komerčně).
      Fenomén Linux zahrnuje početnou rodinu operačních systémů, které jsou vyvíjejny nejen velkými softwarovými společnostmi, ale i jedinci a menšími komunitami. Všechny dohromady pomyslně spojuje jádro operačního systému, tedy Linuxové jádro (Linux kernel), které od roku 1990 vyvíjí společně s mnoha dalšími odborníky finský programátor pan Linus Torvalds a po něm je také pojmenováno. X na konci názvu má připomínat podobnost (a eventuálně kompatibilitu) se starším operačním systémem Unix, který stál na počátku všech operačních systémů, kromě Windows.
      Nová verze linuxového jádra vychází několikrát ročně a je následně aktualizována a vylepšována (podpora nových zařízení, poněvadž obsahuje téměř všechny potřebné ovladače). Zvláště povedená vydání se pak používají řadu let (např. 2.6, 3.2, 4.4 atd, momentálně 5.4).
      Jenže samotné Linuxové jádro by uživateli mnoho užitku nepřineslo, proto musí být obohaceno dalším programovým vybavením a vzniká tak linuxová distribuce (distro).
      Pokud se domníváte, že práci v Linuxu nezvládnete, protože se o něm tvrdí, že je vhodný spíše pro technicky zdatné odborníky, nevěřte tomu a protože se za Linux obvykle nemusí platit (jeho zdrojový kód je zdarma přístupný komukoliv), tak jej ve zjednodušené podobě už dávno používáte například v televizních přijímačích, set-top boxech, kamerách, fotoaparátech, přehrávačích, navigacích, routerech, značné části chytrých mobilů a tabletů (Android je - bohužel také - upravený Linux), co asi tak mají v sobě chytré vysavače, ledničky atd? Prostě máte ho všude okolo sebe... Navíc na Linuxu (a dalších unixových systémech, například varianty BSD) je založen kompletně celý internet (servery, datová úložiště atd.) a používají jej také všechny nejvýkonnější "superpočítače" světa, viz zde.

Linuxová distribuce

      Linuxová distribuce zahrnuje Linuxové jádro, systémové nástroje, uživatelské pracovní prostředí a vhodně vybrané aplikace, čímž tvoří ucelený operační systém. Součástí distribuce bývá například i vynikající kancelářský balík, software pro úpravu digitálních fotografií, přehrávání hudby a videa, vypalování CD/DVD/BD, spojení s internetem a podobně (podle svého zaměření, jsou i speciální distra). Více si o Linuxu můžete přečíst například na Wikipedii zde.
      Ačkoliv výše uvádím, že používání Linuxu je bezplatné, není tomu tak vždy. Jedná se ve většině případů o testování budoucího (už dostatečně odladěného) software pro platící zákazníky, kdežto podnikové placené linuxové sytémy jsou pak často 10x dražší, než Windows. Na doma, nebo do firmy, nám ovšem bez problémů vyhovuje bezplatná verze, je totiž mnohem spolehlivější a diskrétnější, než cokoliv jiného.
      Já jsem si, mimo jiné, oblíbil Ubuntu 12 s klasickým prostředím GNOME, které mi stále velmi vyhovuje (díky lepší výbavě programů) a je rychlejší, než Windows. Viz tabuka níže.
      Celosvětově nejoblíbenější je ale Linux Mint (vyvíjený na základě Ubuntu). Za nejlepší považuji verzi s uživatelským prostředím MATE (to je pokračováním projektu GNOME), má velmi nízké nároky na vybavení počítače a jeho ovládání se téměř neliší od toho, na co jste už zvyklí. Osobně mám nejraději Linux Mint Mate 18.3 a nevadí mi, že už nemá od jara 2021 plnohodnotnou podporu, důležité aktualizace stále přicházejí. Výměnou za nepatrně větší spotřebu el. energie, získáte přibližně o 20% větší výkon. Pro ultratenké a nízkonapěťové modely budete zřejmě muset použít nejnovější verzi 20.3 (také mám, vyřešila všechny problémy, je O.K. nebo aktuální 19.3).


Ubuntu 12 obohacené o Gnome Panel


LinuxMint 18 a jeho výborný tmavý motiv


      Pro zajímavost uvádím výsledky měření s procesorem Core i5 5300U:

Testovací úloha: Přepočítání pěti minut videa z DVD (záznam předpovědi počasí) do kontejneru mp4 (Avidemux, obraz x264 AVC, rozlišení 720x416 pixelů, resample bicubic, kvanizér 26, zvuk stereo aac (faac) 96 kbps 44100 kHz).

Operační systém   Doba trvání (m:s)     Doba trvání (%)     Avid. verze (**) 
LinuxMint Mate 18.3 64-bit
Ubuntu 12.04.5 64-bit (*)
Windows 10 Pro 64-bit
Windows 11 Pro (64-bit)
Windows 10 Pro 64-bit
Windows 11 Pro (64-bit)
Windows 11 Pro (64-bit)
Windows 10 Pro 64-bit
Windows 11 Pro (64-bit)
Windows 10 i 8.1 Pro 64-bit
0:52
1:06
1:08
1:10
1:11
1:11
1:11
1:12
1:17
1:18
100
127
131
134
136
136
136
138
148
150
2.7.6 64-bit
2.5.4 64-bit
2.7.6 32-bit
2.7.8 (64-bit)
2.5.4 32-bit
2.7.6 32-bit
2.7.6 64-bit
2.7.6 64-bit
2.4.4 32-bit
2.4.4 32-bit

(*) Je třeba si uvědomit, že Ubuntu 12 je starší systém a bez novější aktualizace jádra nezvládá technologii Intel Turbo Boost, tedy udělá z každého Core i5 vlastně "jen" Core i3 - rychlost procesoru nemůže přesáhnout tzv. Base Frequency (zde 2,30 GHz) a přesto je rychlejší (lépe využije procesor), než Windows, který podporuje režim Turbo Frequency (až 2,90 GHz).

(**) Pro objektivní měření je nutné použít stejná vstupní data a stejnou verzi programu, včetně nastavení. To není vždy možné, poněvadž do Ubuntu 12 si nedokáže každý nainstalovat novější Avidemux 2.7.6 (respektive 2.7.8 atd). Nicméně zde seřazené výsledky zřetelně poukazují na větší efektivitu Linuxu a mimochodem i na to, že 32-bitové programy mohou být rychlejší, na což delší dobu upozorňuji,... ale počínaje Windows 11 už to neplatí (má linuxové jádro?). Zkoušet 64-bitovou verzi Avidemuxu 2.5.4 pro Windows by nemělo smysl, pokud vůbec existuje.

Avidemux 2.4.4 32-bit Gtk+ používám pro měření výkonu rozdílných počítačů velmi dlouho, tabulku a podrobný postup měření uvedu jinde. Dle mého názoru je přinejmenším pro začátečníky lépe ovladatelný, ale vyrábí ve Windows výrazně větší soubory, ovšem možná s lepším/ostřejším obrazem do dálky = méně "šetrné" výchozí nastavení) a nepodporuje současný kodek pro televizní vysílání H.265 HEVC (x265 HEVC).

      Ačkoliv mi již 30 let vcelku dobře a bezproblémově slouží různé verze Windows, oblíbil jsem si a nabízím rovněž alternativní řešení. Nikomu jej nevnucuji, ale domnívám se, že pokud je možné používat kvalitní a mimořádně bezpečný operační systém zadarmo, měl by se alespoň vyzkoušet...

Datum poslední úpravy 24.3.2022. Ing. Tomáš Nechvíle, Havířov, Česká Republika.
Uvedená loga a obchodní značky jsou registrovanými obchodními známkami a značkami svých vlastníků.