OPRAVY POČÍTAČŮ
AUTODÍLY

Ing. Tomáš Nechvíle
Široká 4
736 01 Havířov - Město
logo Nechvíle

Hlavní stránka

Mapka, informace

Různé "dobré" rady

Linux - zadarmo

Linux - otázky

Přejít na autodíly

Poslat e-mail


Otevírací doba
Po - Pá 8:00 - 17:00
So 8:00 - 12:00

IP telefon: 596 811 280
(voláte skoro zadarmo)

Mobil: 603 893 056
PODA SkyNet
(voláte zadarmo)



Operační systémy




Přehled důležitých vydání Ubuntu
s dlouhodobou podporou (LTS)

Ubuntu 10.04 LTS (s oblíbeným jádrem 2.6), které vyšlo v dubnu 2010 a jehož podpora sice již skončila 30.4.2015, je i nadále vhodná distribuce pro zájemce o Linux, kteří si jej chtějí vyzkoušet například na hodně starém notebooku, jen neobsahuje nejnovější bezpečnostní standardy, takže nebudou fungovat například některé internetové stránky, včetně bankovnictví, což by zřejmě šlo částečně napravit instalací nové verze internetového prohlížeče, jenže velmi podobně by mohlo fungovat na takovém počítači Ubuntu MATE 14, takže tento a následující odstavce ponechávám na svém místě spíše proto, že popisují mnohé společné vlastnosti, čtěte dále.


Ubuntu 10 - stará dobrá klasika na práci


Ubuntu 10 - právě probíhá aktualizace

Uživatelské prostředí GNOME 2 je promyšlené, přehledné, účelné a chová se intuitivně (například rozsáhlejší soubory i adresáře se otevírají v místě, kde jste minule skončili). Kromě toho je Ubuntu 10 poslední vydání bez zjevných vazeb na sponzory.

Obraz posledního aktualizovaného instalačního CD Ubuntu 10.04.4 LTS z února 2012 lze stáhnout z archivu zde. Jedná se o 32-bitovou verzi pro počítače s nejvýše 4 GB RAM (respektive operační paměť může být větší, jen přebývající část nebude k dispozici) a co je důležité, zřejmě poslední přímo určenou také pro počítače s procesory bez podpory PAE (například některé Celerony M), většinou označené jako Intel Centrino. Použití 64-bitové verze nemá význam.

Instalace obvykle probíhá v naprostém pořádku, je relativně snadná, na vyzkoušení Vám tento systém stačí a rozhodně se nemusíte bát, že by Vám někdo zašifroval soubory. Zajímavá je například možnost pročítání internetu už během instalace samotného systému, nudit se při tom nemusíte. Souvisí to samozřejmě s tím, že v paměti počítače už je spuštěn operační systém a provádí požadované úkony. Kdo by si chtěl ale doinstalovat všechny později vydané aktualizace a kompletní počeštění, bude muset v systému patřičně změnit zdroje softwaru: "System / Administration / Software Sources" > zadat heslo > jít na kartu "Other Software" > odstraňte co tam je (Remove) a postupně vložte (Add) následující):

deb http://old-releases.ubuntu.com/ubuntu/ lucid main restricted universe multiverse
deb http://old-releases.ubuntu.com/ubuntu/ lucid-updates main restricted universe multiverse
deb http://old-releases.ubuntu.com/ubuntu/ lucid-security main restricted universe multiverse
deb http://old-releases.ubuntu.com/ubuntu/ lucid-backports main restricted universe multiverse


Takto by měl vypadat výsledek.

Dále na první kartě "Software Ubuntu" můžete změnit "Download from:" na "Main server", na třetí kartě "Updates" vyberte všechny možnosti "Ubuntu Updates", naopak zrušte "Automatic updates/Check for updates" a "Release upgrade" dejte na "Never", okno zavřete (Close) a potvrďte aktualizaci zdrojů softwaru (Reload), ignorujte chybové hlášení. Pak můžete v menu "System / Administration" spustit a nainstalovat jazykovou podporu (Language Support), restartovat a za použití "Správce aktualizací" provést kompletní / definitivní update systému (281,9 MB). Heslo budete zadávat postupně vícekrát.

Všechny ostatní programy pak budou dostupné v nabídce Centra softwaru, například "Nesvobodné doplňky Ubuntu" pro přehrávání muziky a filmů (kompletní balíček s kodeky a bohužel také s Adobe Flashem) nebo budete raději používat přehrávač VLC, který se bez toho obejde. Programy nezávislé na dané distribuci se budou nadále aktualizovat samy (antivir a programy přidané do zdrojů softwaru), případně jejich nové verze lze stáhnout přímo z internetových stránek svých tvůrců (podobně jako ve Windows). Tento postup je obdobný pro všechna již nepodporovaná vydání Ubuntu, jen název verze systému (zde lucid) bude jiný.

Pokud chcete mít podporovaný systém (aby hlavně dostával automaticky aktualizace prohlížeče a certifikáty zabezpečení, kvůli internetovému bankovnictví) a současně máte hodně pomalý procesor, doporučuji raději nainstalovat "odlehčený" systém Lubuntu 14.04 LTS. Modře laděné pracovní prostředí LXDE se velmi podobá Windows, má nízké nároky na výkon počítače, ale na rozdíl od GNOME také jistá drobná omezení.


Lubuntu 14 - odlehčená verze pro slabší
počítače (používá prostředí LXDE)


Lubuntu 14 - snadné ovládání počítače
pomocí modrého tlačítka "Start"

Pro středně zastaralé až docela zánovní počítače bylo (repektive stále je) dle mého názoru docela vhodné Ubuntu 12.04, jehož bezplatná podpora sice byla ukončena v dubnu 2017, ale jako obvykle vydáním celé řady aktualizací, takže bude možné jej vcelku bez obav používat ještě hodně dlouhou dobu a kdo by měl zájem o následnou placenou podporu, dozví se více zde. Na předchozí stránce jsem se několikrát zmínil o tom, že některé linuxové distribuce jsou placené. Projekt Ubuntu a na něj navázané varianty sice nejsou typické pro tuto kategorii produktů, ale Ubuntu 12.04 se prostě povedlo. Proto se mi líbí a zřejmě velkému množství zákazníků vyhovuje. Takže se není čemu divit, že si po pěti letech bezplatného používání, během nichž probíhalo usilovné ladění sytému, mohou zakoupit profesionální placenou podporu. Sice po pravdě řečeno, pokud výše uvedenému odkazu správně rozumím, tak roční poplatek se vlastně blíží ceně za jednorázový pronájem Windows 10, což může sice někoho překvapit, ale prostě vztah "poptávka = nabídka" zjevně funguje a komu se platit nechce, nebo na to nemá finanční prostředky, může zdarma přejít na Ubuntu 14.04 (podpora do bubna 2019), Ubuntu 16.04 (podpora do dubna 2021), případně novější a pomáhat ladit další více či méně povedený operační systém :)

Ubuntu 12 ovšem bohužel obsahuje ve výchozím stavu dost nešikovné pracovní prostředí Unity. Proto je vhodné provést návrat ke klasickému vzhledu GNOME, což se provádí dodatečnou instalací nástroje "gnome-panel". Tím sice "nepřijdete" o Unity, ale vzhled pracovního prostředí a ovládání počítače zůstane stejné, jako v GNOME 2. To je velká přednost a výhoda tohoto vydání.


Ubuntu 12 "desktop" s Unity


Ubuntu 12 obohacené o Gnome Panel


Ubuntu 14 "desktop" s Unity


I novější Ubuntu lze přizpůsobit do
stravitelné podoby (Gnome Flashback)


Unity má svůj "Dash"...


zatímco GNOME má své
osvědčené a přehledné "rolety"

Pokud se má Ubuntu 12 používat na novějším počítači s procesory Intel Core i3/5/7 a s rozhraním UEFI (EFI), nejčastěji se systémem Windows 8/8.1/10 (nebo zakoupené bez OS), je vhodnou volbou 64-bitová verze Ubuntu 12.04.5 LTS (s jádrem 3.13 z roku 2014). Vše funguje bezvadně, jen se mi nepodařilo přinutit zavaděč operačních systémů k tomu, aby nabízel možnost spouštět jak Ubuntu, tak i Windows instalované na jednom pevném disku, přestože rozumí UEFI, GPT atd. (ale možná je problém jen v konkrétním NB, v každém případě například kombinace Win 8.1 a Linux Mint 18.3 je bezvadná). Použité jádro neumí technologii Intel Turbo Boost, což by mohlo nepatrně vadit někomu, kdo by na takovém počítači chtěl často vyrábět filmy ve vysokém rozlišení a náruživí diváci internetového vysílání českých televizí budou mít asi také smůlu, případně si mohou zkusit nainstalovat prohlížeč Chromium (opensource předloha pro Google Chrome) a doufat, že to zvládne. Lepším řešením pro takové případy je novější Linux Mint.

Ubuntu 12.04.1 LTS s populárním jádrem 3.2 (taktéž aktualizované do května 2017, ale pozor dlouhodobá podpora jádra 3.2 dosud pokračuje, mělo by jít aktualizovat ručně) najdete zde. Zdá se mi, že má menší nároky na hardware počítače a nejen proto (může obsahovat lepší podporu některých starších zařízení) by mohlo být někdy vhodnější pro starší, přesto vyhovující počítače s procesory Intel Pentium 4 nebo Core 2 Duo a možná i starší typy AMD. 64-bitová verze je zde.

Poznámka: Odkazy na 64-bitové verze uvádím především proto, že některé notebooky s 64-bitovým procesorem neumí 32-bitová verze Ubuntu (i Mintu) vypnout, takže se nevyhnete jejich instalaci, přestože se nebude používat více než 4 GB paměti RAM. Není to však žádná tragedie, systém potřebuje pro svůj běh necelých 500 MB RAM (v závislosti na množství aplikací spouštěných při přihlášení - v tomhle se Linux od Windows nijak neliší).

Ubuntu 14.04.5 LTS a hlavně Ubuntu 16.04 LTS, prodělaly změny, které mi nevyhovují, proto uvádím jen odkaz na oficiální stránky výrobce zde.

Jako velmi sympatický se mi jeví projekt Ubuntu MATE s pracovním prostředím, které vychází z GNOME 2 (naposledy použité v Ubuntu 10). První vydání 14.04 LTS mne, na rozdíl od Ubuntu 14 desktop (s Unity), opravdu potěšilo. Nejen, že si rozumí se všemi moderními technologiemi, ale jeho nenáročné a dobře odladěné pracovní prostředí navíc dobře funguje i na velmi starých a pomalých počítačích. Jelikož se jedná o neoficiální vydání, byly obrazy instalačních disků odstraněny z archivu projektu a v současnosti je nelze pravděpodobně nikde stáhnout. Pokud by se někde kopie nalézala, velmi důkladně si zkontrolujte binární součet souboru.

Musí se jednat o obraz disku ubuntu-mate-14.04.2-LTS-desktop-i386.iso (novější NEBYLO vydáno)
(SHA256 součet je 0ecaaf94c346db33cbc36e7c68a22e5dff65f0e2438382b631e40088430b88ac).

64bitová verze (pro Intel i AMD) je ubuntu-mate-14.04.2-LTS-desktop-amd64.iso
(SHA256 a5033d50c5bd2ffcfd5a0da0e0e740502b342eb7a5099fceeff406267bf4a372)

Podpora tohoto vydání stále pokračuje, i když se tím nikdo moc nechlubí. Po instalaci bude systém obsahovat jádro 3.16 - další jádro s dlouhodobou podporou, nicméně správce aktualizací většinou sám v průběhu několika dní nabídne přechod na novější jádro 4.4 (nebo lze použít terminál), bez kterého se další aktualizace konat nebudou. Vhodné je přidat z Centra softwaru také správce balíků Synaptic a pomocí tlačítek "Aktualizovat vše" a "Použít" doplnit nejnovější verze systémových knihoven. Na záložce "Aktualizace" označte i možnosti "nevydané" a "nepodporované". Vzhledem k tomu, že Ubuntu MATE 14 není oficiální vydání, těmi jsou až následující verze, může čas od času vyskočit nějaké chybové hlášení, například při ručně vyvolané aktualizaci (jeden ze serverů už není dostupný). Tomu není potřeba věnovat pozornost. Vyzkoušet si můžete samozřejmě i Ubuntu MATE 16.04 LTS a novější, stránka projektu je zde. Jak si jednoduše přizpůsobit Ubuntu MATE k obrazu svému se podívejte zde. Podobně, jen s malými odlišnostmi, lze postupovat téměř v jakémkoliv Linuxu.

Upozornění: Po instalaci linuxového jádra 4.4.0-130 (Ubuntu 14 a 16, Linux Mint 17.3) může přestat fungovat připojení k internetu pomocí pevné linky ("drátové připojení"), přesněji počítač nedokáže navázat spojení s domácím routerem, přímé připojení kabelu ze zdi nadále funguje. V připojení Wi-Fi jsem žádný problém nezjistil. Vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o nepříjemné překvapení a komplikaci, nedoporučuji tuto aktualizaci instalovat a pokud už se tak stalo, restartujte počítač, v zavaděči systémů zvolte Advanced options a vyberte předchozí nainstalované jádro, se kterým by měl počítač normálně nastartovat a fungovat tak, jako předtím. Následně nové nevhodné jádro odinstalujte (například nástrojem Synaptic, v Mintu přímo ve Správě aktualizací, což je totéž, jenže lepší). Problém byl vyřešen aktualizací jádra 4.4.0-134 (možná i dřívější, ale ty jsem nezkoušel).

Ubuntu MATE 16.04 je velmi podobné, k pohodlnému používání bych však doporučil alespoň dvoujádrový procesor a pro Ubuntu MATE 18.04 navíc alespoň 2GB RAM (pro instalaci a vyzkoušení stačí i 1GB, ale není to "ono").

Systém Ubuntu desktop 12.04.5 LTS (a většina ostatních) zabírá na disku kolem 3,5 GB. Po odstranění nadbytečných souborů a doplnění dalších požadovaných programů (zejména pokud jsou napsány původně pro KDE) se zvýší celkově zabrané místo zhruba na 5 GB. Doporučuji odstraňovat stará linuxová jádra, každé z nich zabírá přibližně 300MB, tedy časem i pár GB místa a totéž v menší míře platí o souborech aktualizací. Obojí lze snadno vyčistit pomocí programu Ubuntu Tweak. Není ve zdrojích softwaru pro Ubuntu (tedy v ověřených zdrojích), ale to nevadí, návod k použití a odkazy na instalační soubory se nacházejí zde.

Pamatujte vždy na to, že pokud si nainstalujete novou verzi jádra, stále ještě používáte jádro původní. Nová verze se automaticky spustí až po restartu počítače. Teprve až potom můžete zjistit, že něco nefunguje. Proto neodstraňujte všechna starší jádra, ale nechte si alespoň jedno jako zálohu. Aktualizované verze sice obsahují nové ovladače, ale také už nemusí obsahovat ovladače pro některá starší zařízení!

Prozatím poslední vydání s dlouhodobou podporou Ubuntu 18.04 LTS svým vzhledem příliš nevybočuje ze zajetých kolejí. Neobsahuje sice prostředí Unity, nýbrž GNOME 3, nicméně rozvržení pracovní plochy a základní způsoby ovládání zůstaly téměř beze změn, stejně jako značné nároky na hardware počítače. Poctivý dvoujádrový procesor a nejméně 2GB RAM jsou naprosté minimum.


Ubuntu 18 a jeho minimalistické ovládání, obligátní boční panel lze skrývat, změnšit i přesouvat, ale to je asi tak vše.


Nabídka programů - symbol v levém spodním rohu


Přepínání mezi okny - "Činnosti" levý horní roh

Stručně řečeno: Moderní vzhled a předvídatelné chování = kdo by si chtěl oddechnout na chvíli od "desítek" a zkusit si "něco jako Mekáč", pravděpodobně nebude zklamán.

©2018 Ing. Tomáš Nechvíle, Havířov, Česká Republika. Datum poslední úpravy 17.10.2018. Uvedená loga a obchodní značky jsou registrovanými obchodními známkami a značkami jejich vlastníků.